Cesta z pekla

• 

Cesta z pekla

 

Zanedlouho v našem vydavatelství vychází kniha o historii motorkářského klubu Hells Angels, který má i českou pobočku. Pro motorkáře jsitě zajímavý kousek. Autor zmiňuje i důležitost motorkářského tetování a hlavně popisuje, jak vzniklo jednoprocentářeské tetování, kterým se tyto kluby vyznačují.

Knihu získáte na www.bodyartmag.cz/book

 

 

 

„Stali jsme se terčem nepřátelskejch projevů Americký motorkářský asociace, motorkářů z klubu Elků. Aby ta asociace formulovala rozdíl mezi jejich členy a našima odrodilcema, charakterizovali devadesát devět procent motorkářů v zemi jako slušný lidi, který baví ježdění na motorce jako sport. Tím ale prohlásili zbylé jedno procento za asociální barbary, který by zneřádili i jezdeckýho koně nebo surfový prkno.

Andělé a naši přátelé místo toho, aby se cejtili dotčeni, vzali to jako vřelou pochvalu. Hlasovali jsme pro to, abychom se všichni spojili pod jednu „jednoprocentní“ nášivku, která by se přidala k tý naší řádný, a tím by bylo hned jasný, že ten, kdo jí nosí, je opravdovej zločinec. Pomohlo by to vyhnout se kontraproduktivním rvačkám, protože kdyby pak někdo z nás uviděl anděla, mofa, nebo nějakýho jinýho z těch jednoprocentních, bylo by hned jasný, že jsme spolčený proti stejnýmu nepříteli.

Všichni věděli, že nášivka byla záměrným provokativním gestem, ale my jsme chtěli, abychom jsme se jasně odlišovali od těch, co se třeba teprve ucházeli o členství nebo od lufťáků, který si s motorkami jenom hráli jako s dětskejma hračkama.

Povzbuzeni novým spojenectvím a vínem se všichni psanci rozptýlili do všech možnejch koutů Ameriky, aby o tom informovali svoje kluby a objednali nášivky. Já se Sonnym jsme nasedli na naše Harleye. Byli jsme úplně sjetí a taky posedlí tím, jak všechny přesereme. Malá nášivka možná byla adekvátní pro ty ostatní jednoprocenťáky, ale ne pro nás. Jízdou přes pobřeží jsme se dostali až do Richieho tetovacího salónu v centru Oaklandu. Po krátkým výkladu vytvořila Richieho jehla motorkářskou historii, ale já byl tak ožralej, že jsem na to přišel až druhej den ráno. Já se Sonnym jsme byli první, kdo měli to slavný jednoprocentních tetování – symbol, kterej tady bude do tý doby, dokud bude existovat nezákonný motorkářství.

Brzy už naši oaklandští bratři čekali ve frontě, aby ho dostali taky

 

 

Naše tetování zpočátku nebylo povinný, ale nakonec jsme ho zavedli. Nápis „Hell’s Angels“ na rameni se postupně přeměnil v úmrlčí lebku, potom se k umrlčí lebce přidalo logo „Hell’s Angels – Oakland“. Potom se to rozšířilo na „Hell’s Angels – Oakland, Kalifornie“. A později jsme přidali ještě pár dalších věcí.

Tetování a nášivky byly stejně jenom něco víc než doplňky pro naše motorky. Motorka mohla bejt pro anděla ledasčím – symbolem moci, kompenzátorem, sexuálním objektem, náboženským symbolem, a mnohdy taky jediným majetkem. Bylo těžký přesně definovat, co je dobrej Chopper, ale když jsi ho měl, tak jsi to věděl.“